Krásný článek z Tempus medicorum 05/19 o přelidnění světa vede k zamyšlení, zda by vedle podpory zemí třetího světa medicínského a finančního rázu neměl být vyvíjen větší důraz na osvětu stran udržitelnosti populačního růstu (bude samozřejmě nutné najít kompromis, aby nedošlo k druhému extrému jako před několika lety v Číně s její "politikou...
Navzdory neodborným prohlášením osobností české i světové politiky (prezident Zeman v novoročním projevu 2020 etc.) se odborníci shodují na nutnosti zahájení promptních opatření k zastavení tohoto jevu. Blíže viz rozkliknutí níže uvedeného souboru:
Česká zemědělská krajina se za posledních 60 let významně změnila. V důsledku kolektivizace vzrostla velikost polí více než desetinásobně. V roce 2010 dosahovala průměrná velikost zemědělského subjektu 133 ha (není tím myšlena velikost jednoho pole, blíže viz níže), zatímco průměr v EU28 je pouhých 14 ha na subjekt. S velkým odstupem následují...
Řepka olejná se pěstuje na 17 % orné půdy. Nejedná se o novou rostlinu, zdomácněla u nás už v předminulém století. Odbyt řepky se však výrazně zvýšil po vstupu do EU. Unie totiž zavázala členské státy používat do roku 2020 10 % biopaliv z celkové spotřeby pohonných hmot.
V Česku je pro tyto účely nejvhodnější právě řepka. Žluté lány se tedy rozšířily nikoliv kvůli potravinářským, ale kvůli technickým účelům. Podle přírodovědce Hrušky k masovému pěstování řepky olejné nikdo nenutí. "Jim to prostě vyhovuje. Zemědělci jsou pragmatici a to, co se snadno pěstuje a někdo to od nich koupí za dobré ceny prostě budou pěstovat," řekl Hruška v rozhovoru pro DVTV.
Ve skutečnosti ale není používání řepky olejné jako biopaliva nijak zvlášť ekologické. Povinnost, kterou ukládá EU, plní Česká republika pouze tím, že se přimíchává methylester řepkového oleje do nafty a bioethanol do benzínu. Zároveň jsou řepková pole náročná na chemikálie a hnojiva, což vyčerpává a znečišťuje zemědělskou půdu.
Při pěstování rostliny se tedy vyprodukuje více skleníkových plynů než při následném spalování bionafty. Pro potravinářské účely se ale pěstuje ani ne polovina této plodiny, takže si zemědělci s množstvím chemie hlavu nelámou. Někteří zemědělci se ale brání. Tvrdí, že například na chmel či vinou révu se spotřebuje mnohem více pesticidů než na řepku.
Brusel si uvědomil, že povinné používání biopaliv bohužel nemá na životní prostředí tak pozitivní dopad, jak se předpokládalo, a tak povinný podíl biosložky postupně snižuje. V roce 2015 Unie přehodnotila podíl obnovitelných zdrojů v palivech na 7 % a plánuje další snížení.
Technická řepka se nepěstuje jen na bionaftu. Vyrábí se z ní taky mazací a hydraulické oleje, fermeže, prací prostředky, krmiva pro hospodářská zvířata nebo pelety do kotlů na biomasu. Řepkové pelety mají dokonce větší výhřevnost než dřevo a patří k nejlevnějším způsobům vytápění. Zato pořízení kotle na pelety je poměrně nákladné. Při spalování řepkové biomasy nevznikají žádné emise skleníkových plynů. To ale opět "vyrovnají" ty, které se uvolní při samotném pěstování této plodiny.
Trhejte lupinu mnoholistou, apelují ochranáři na návštěvníky Krkonošského národního parku (KRNAP). Květina s jasně modrými květy představuje snad jedinou rostlinu v přísně chráněné přírodní zóně, za jejíž utržení nehrozí pokuta, nýbrž pochvala
Úvodní odstavec čtenářům sděluje hlavní téma článku. Pokud jej zobrazíte i v přehledu všech článků, pomůžete čtenářům s rozhodováním, který příspěvek je pro ně zajímavý. Nezapomeňte úvodní odstavec odlišit od zbytku textu. V následujících řádcích najdete další tipy, jak články upravovat.
Každý přemýšlí o svých kořenech a tak si ty svoje utřídím ještě dřív, než všechno zapomenu. Dneska jsem například zapoměla vypnout brambory a tak jsem půl hodiny drhla hrnec. Minulý týden večer jsem na balkoně zapoměla psa a musela jsem vysvětlovat sousedovi, že "toho psa fakt netýrám".Kořenit začnu svatbou mého tatínka s maminkou (a maminky s...